WAREZGAME

RESIDENT EVIL 4 už se chystá do světa !!!

--------------------------------------------------

Děj se odehrává v roce 2004, což je 6 let po udalostech z titulu Resident Evil 2. Během oněch 6 let se vládě podeřilo zničit ďábelskou organizaci Umbrella, která stála za veškerým zlem v podobě biologického T-viru. Hlavní postavou R E 4 je vládní agent Leon Kennedy.který byl vyslán na misi do Evropy, aby zde zachránil dceru Presidenta USA, jež byla unesena neznámou organizací Jednoduchá Zápletka se však hned po příjezdu na místo akce začne pořádně dramatizovat a hráči se mohou těšit na řadu strašných překvapení. R E 4 je jedna z nejlíp graficky zpracovaných her a ve spojení s dynamickou hudbou která fantasticky doplní hororovou atmosféru se stává naprostou jedničkou své doby.

www

---

Posun série z poněkud vyčpělého žánru survival-horor do vod third-person stříleček se setkal s velkou odezvou tím spíše, oč je nový Resident dynamičtější a atmosféričtější. Pokud vyhlížíte nějakou stylovou akci, která má dostatečně silný potenciál pro udržení vaší pozornosti, mohu zodpovědně prohlásit, že čekání je nyní u konce.

• Představení
Survival-horor Resident Evil se svého času výborným způsobem etabloval na konzoli PSX, nicméně s příchodem nextgen formátů Capcom přehodil výhybku a uzavřel exkluzivní dohodu s Nintendem. Shinji Mikami při té příležitosti neváhal přijít s mocnou kritikou Sony (pravda, částečně oprávněnou), leč Capcomu u Ninteda příliš pšenka nevykvetla. Nejde ani tak o to, že by pro GameCube představené nové projekty z Resident Evil série byly snad špatné, naopak. Ale prodejnost zdaleka neodpovídala představám exekutivy firmy.

V současnosti se tak Capcom snaží svým skalním příznivcům znovu připomenout skrze PS2 řadu Resident Evil: Outbreak (zatím marně). A mezi dalšími kroky je pak zejména zbavení se exkluzivního jha, takže se zde recenzovaný Resident Evil 4 (dále jen Resi 4) v příštím roce objeví i na konkurenční PS2. Jinak taková zajímavost - v těchto dnech došlo k uveřejnění prodejních čísel jednotlivých sérií Capcomu a právě Resident Evil je zdaleka nejúspěšnější "brand", anžto má na svém kontě celých 26 milionů prodaných herních kopií (ovšem tohle číslo se dělí mezi 38 her).

 

TIP: kliknutím na velkou verzi screenshotu se dostanete na následující obrázek

   Resident Evil 4 je tedy řekněme klasická third-person akční adventura pro herní kostku od Nintenda, přičemž jestli tuhle mašinku ještě doma nemáte, sluší se, za ty peníze, nad případnou koupí GameCube zauvažovat. Resi 4 totiž zcela jistě stojí za hřích! Ale to předbíhám, takže zpátky do fronty, kde se můžeme dozvědět, že se dcera prezidenta Spojených států stala obětí únosu a dle jistých informací je držena ve špatně přístupné lokalitě v Evropě, kam se hlavní hrdina Leon Kennedy (nekompromisní policista z druhého dílu) jako speciální vládní agent vydává v sólo kampani ji nalézt.

Uplynulo šest let od neblahých událostí v Raccoon City, ale tahle minulost si Kennedyho znovu najde. V bohem zapomenuté vísce, v níž se dost možná zastavil čas, se znovu ocitáte v ošklivém snu, z něhož není probuzení a zubatá v nepříjemné blízkosti rytmicky brousí svůj nástroj.

• Luxusní prezentace
Především je dobré předeslat, že se nyní nejedná o klasického zástupce žánru survival-horor, byť je atmosféra zdejší akce neskutečně hutná. Vyjma tradičního namluvení dialogů (děkujeme za absenci titulků) nabízí hra výborné nazvučení interiérů a exteriérů, které spolu s hudební kulisou a některými mimořádně lekavými audio vstupy zaslouží visačku té nejvyšší kvality. Hudební doprovod (v Dolby Pro Logic II) tradičně reflektuje případnou přítomnost nepřátelských elementů v obraze, přičemž tito svými verbálními projevy podtrhují celkově výtečný dojem!


Podobně je na tom ostatně i grafická stránka hry. Resi 4 vám v některých momentech vyrazí dech, byť se jedná (v případě exteriérů) o tradičně navržené lineární cestičky, z nichž není jednak kam uhnout a druhak se ani nějak výrazně angažovat v možnostech, kam na již tak dosti omezeném prostoru vkročit. Nicméně vymodelování všech postav na scéně je příkladné, objekty, resp. stavby vypadají velice autenticky a některé efekty pak do značné míry spolu dotváří ohromující vizi reálného světa, složeného z jedniček a nul.

Ať již to je déšť, který vám bude v temnotě rytmicky bubnovat po ramenou, oheň, ve kterém se ztrácí váš nepřítel, či jenom vytažené šuple u stolku, v němž jste nalezli další munici. Prostředí je navíc variabilní, architektura lokací nápaditá a pestrá, totéž se pak dá říci o nepřátelích a takovou pomyslnou třešničkou na dortu tohoto představení je interakce, která sice není vše prostupující, ale její pravidelné návštěvy příjemně překvapí a potěší.

 

Co potěší o poznání méně je chudičké Options, na něž patrně nezbylo po tvrdé práci moc času, nebo se na ně při oslavách po odstřižení posledních vývojářských centimetrů takříkajíc zapomnělo. Jak si jinak vysvětlit absenci jakéhokoliv nastavení parametrů hry, počítaje v to úroveň ozvučení a zvukových efektů nebo nějaké hrátky s gamepadem? Jinak velice kvalitní ovladač made in Nintendo pohříchu nedisponuje možnostmi konkurenčního Dual Shocku (Sony), ale nakonec se tenhle deficit dá překousnout. Přese všechno vyřčené je totiž ovládání navrženo velmi dobře, levý analog definuje pohyb, pravý pak rámcové obhlížení terénu vůkol hlavní postavy.
 
• Žánrové zařazení
A rozhodně je na co se dívat a určitě je proč dávat tady bedlivý pozor. Skrze podařené nehratelné sekvence (ty akční pochopitelně nezřídka s Matrix efektem) a nalezené dokumenty a spisky si posléze skládáte příběhovou mozaiku, dáte si dohromady situaci, jíž musíte stůj co stůj čelit. Ať již se jedná o vpravdě spektakulární setkání s bossy, občasné pasti nachystané na vaši osobu a v posledku nepřátelské obyvatele zdejší vesnice, jež posléze vystřídají na stejnou vlnu naladění mniši a nikoliv v neposlední řadě vojáci z nějaké dávno zapomenuté války 20.století.

Resi 4 sluje velkou spoustou nápaditých vychytávek a prvků, příjemně oživujících tuhle arkádovou akci, jimiž je ostatně Capcom pověstný. Vzpomínáte si kupř. na Dino Crisis? Teď mluvím o druhém dílu pro PSX, který se z originálního survival-hororu přeměnil na third-person střílečku. V podobném duchu je koncipován Resi 4, i když si stále uchovává jistý "půvab" hororové předlohy.

PŘÍBUZNÍ Z VYPEČENÉ RODINKY RESIDENT EVIL

Resident Evil - remake klasického Residenta (první díl) pro GameCube se skutečně povedl. Dokonalá hra světla a stínu a mimořádné audiovizuální zpracování měly představovat lákavou volbu i pro hráče, kteří tohle dobrodružství už notoricky znali. Nové lokace, noví nepřátelé, jinak poskládané hádanky a předměty pro nalezení, vylepšené ovládání, plus unikátní obranný výpad proti zakouslému zombíkovi - tohle všechno vypadalo jako jasná pozvánka pro všechny fans, kterých však na GameCube evidentně nebylo tolik, kterak si Capcom prvotně představoval. Resident Evil Zero - herní kapitola, která se zatím objevila jen a pouze na GameCube. Vedle odhalení okolností vedoucích k selhání Bravo týmu (STARS) z jedničky jste se mohli dočkat řady dalších vysvětlujících momentů celé story. Vedle použitého enginu z jedničky a tradičních herních mechanismů (puzzle, objevení nových oponentů na scéně apod.), z nichž pohříchu vypadlo něco pěkných nápadů z remaku, se hlavní pozornost upírá na možnost docela propracované kooperace mezi dvěma ústředními postavami, díky čemuž hra nabízí nepřehlédnutelný taktický rámec.

Mezi zřejmá vylepšení archaických mechanismů minulosti patří především dynamická kamera. Tím pádem se ruší renderované představení, všechno je z bytelných polygonů, kterými se tady vůčihledně nešetřilo. Přesto, nebo právě proto si hra nijak nezadá se svými staršími bratříčky, jimiž jsou Resident Evil a Resident Evil Zero. Kamera je posazena natvrdo za záda hlavního hrdiny, možná však až příliš blízko, takže v některých momentech nemusíte mít zcela jasné povědomí, odkud je právě veden atak.

 

K určitým rozpakům přispívá i pomalejší otáčení okolo vlastní osy a jistá statičnost v akci, ale sluší se říci, že uvedené nakonec tvoří minoritní problém a během hry narazíte na velice málo míst a soubojů, kde vás mnou vyřčené bude nějak omezovat a trápit.

• Akce a interakce
Stran pohybových dispozic - hlavní hrdina umí de facto jenom jít a běžet, otočku o 180° jsem osobně prakticky nevyužil. Jenomže pak tu je velmi příjemné oživení aktivit v podobě kontextových akcí a interakce okolního prostředí. Kontextové tlačítko se připomíná v případě, že lze přeskočit průrvu, vyskočit z okna místnosti, vylézt po žebříčku, či se vyhnout nějakému smrtelnému nebezpečí. Naposled zmíněná aktivita bude dosti klíčová při svém správném načasování a pravidelně se připomíná ve střetech s bosáky. S interakcí souvisí i stylové vykopávání dveří, aktivování pák a přepínačů, sbírání a používání předmětů a též sondování terénu se s dalekohledem, což platí jenom na několik k tomu určených míst, ale nevadí. Protože tuhle funkci supluje odstřelovačka s šikovným zoomem, která se hodí nejenom na prozkoumávání rozlehlejších venkovních prostor.

Nicméně ještě zpět k dovednostem ústředního protagonisty - teď zmíníme jeho bojové dispozice. Vedle pestré palety střelných zbraní s laserovým hledáčkem (trochu diskutabilní pro využití na vzdálenější cíle) tu máme i šikovný atak tváří v tvář, kdy vstupuje do akce váš nůž. Obměna zbraní je vyřešena ideálně, shiftové R slouží pro zaměřování momentálně drženou střelnou zbraní, shiftové L pak pro následné finesy se smrtelně nebezpečným ostřím. A v některých okamžicích budou na pořadu dne i hodně efektní kopy, při nichž však prosvítají na plátně ony již citované arkádové kořeny.

Pravda, protivníci sice umí býti dostatečně rychlí a obratní, projevují určitou snahu vyhnout se vašemu nezměrnému úsilí o zastavení jejich účinkování ve hře, ale povětšinou se prezentují loudavým pohybem (mluvím o "lidech") a jakousi sveřepou úporností, s níž jsme již měli v minulých dílech tu čest. Tohle vám pak dává dost šancí na eventuální dobití zbraně (nikoliv v inventáři, ale pěkně v reálném času) a lepší vyhodnocení situace.

 

Nepřátelé disponují obvyklou schopností dostat se vám v klíčový moment takříkajíc odnikud do zad, přikvačit na scénu málo vídanými a málo uvěřitelnými způsoby, nebo je tvůrci vygenerují ve skutečně úctyhodném množství. Takže vedle klasického arzenálu zbraní (brokovnice, rychlopalná pistole, průrazný magnum či raketomet) přichází čas pro využití dalšího pěkného prvku, jímž je několikrát citovaná interakce prostředí.

• Různé řešení herních situací
Výbušné sudy jsou dnes již takový tradiční obchodní artikl, který se vyváží do každé akční hry bez rozdílu formátu a jakosti. Tady je však celý rámec znatelně rozšířen o rozličné pasti, do nichž lze vaše oponenty nalákat (a to včetně bossů) a pak ještě koncepce různých platforem, na něž se dá např. po žebříku vyšplhat a odtud pak relativně bezpečně odpravovat nebezpečné soky jednoho po druhém. Nicméně tito dokáží také šplhat po žebřících a občas si dokonce i otevírat zavřené dveře, takže je na vás, jak tuhle hozenou rukavici seberete...

Srazíte žebřík, nebo u něj počkáte a každého soupeře, který se objeví u jeho vrcholu obdaříte nemilosrdným výpadem svého ostře nabroušeného nože? To pochopitelně lze jenom v případě, že protivníci nedisponují střelnými nebo jinými zbraněmi na dálku. A co jim hodit dolů granát, kterých je tady několik druhů a mají hodně co říci k velké tlačenici na scéně?! Možností je každopádně spousta, taktika a strategie boje se přitom do jisté míry odvíjí od vámi získaného a nakoupeného arzenálu zbraní. Ano, slyšíte dobře…

• Získávání zbraní a munice
V Resi 4 se na určitých místech setkáváte se záhadným chlapíkem, který tady otevřel úplnou obchodní síť, nabízející vedle přebohaté nabídky zbraní i zajímavé možnosti jejich postupného upgradu. Je libo větší kapacitu zásobníku, lepší kadenci střelby či účinnost? Ale máte dost financí? Tyto dílem přímo sbíráte a dílem získáváte odprodejem nalezených cenností a artefaktů. Dobře, ale máte ještě dost místa v na čtverečky rozděleném inventáři (á la Diablo)?
 

 

Ne, žádné úložné bedny a ani odkládání předmětů na zem pro pozdější využití, jako tomu bylo v Zero. Jeden jediný kufřík, do něhož si všechny věci musíte nějak šikovně poskládat! Vedle zbraní a munice je potřeba pamatovat i na uzdravovačky, nemluvě o známých bylinách, jež posléze kombinujete pro lepší efekt (jako je navýšení hodnoty života!).

Hra je v mnoha ohledech nevídaně vyvážená a vybalancovaná. Neváhá v kritických úsecích přihodit do vázy či amfory určené pro rozbití potřebnou munici či uzdravovačku, uvedené pravidelně "vypadává" i z vašich nepřátel, takže se málokdy stane, že byste mohli pocítit smutný deficit znemožňující pokračovat dál. Nicméně uvedené oplatí pro obtížnost Normal, v případě té vyšší – po dokončení hry – si to musíte vyzkoušet sami. Mám také jenom jedny nervy a v některých okamžicích jsem musel hru přerušit a projít se po pokoji, abych si rozproudil ztuhlou krev v žilách.

• S kým a čím máme tu čest?
V Resi 4 nenajdete moc zástupců našeho druhu. Vesničané zkraje hry, jakož i další na první pohled lidské postavy nejsou ve skutečnosti tím, kým se zdají být. Což nikoho dneska nepřekvapí. Do toho ještě nepříjemně agilní a nepříjemně přerostlý hmyz, takže vřelé lidské slovo zde čeká jenom v případě několika málo NPC postav, mezi nimiž je také "stínová" Ada Wong (z Resident Evil 2) a hlavně klíčová prezidentova dcera jménem Ashley, s níž zde probíhá příkladná kooperace. Aktivní, kdy ji dvěma základními povely usměrňujete a po část dobrodružství chráníte před případnými výpady nepřátel, a potom ještě aktivnější, kdy si v její kůži na malou chvilku budete moci zakusit peripetie zdejšího světa, který nemá pochopení pro slabší. Ashley si tak musí vystačit jenom s příkladně zpracovanou mapou, která představuje další kladný bodík pro celkové resumé.

Samozřejmě se dočkáte řešení klasických puzzlů, mezi nimiž jsou jednak takové ty opravdu "náročné" úkoly, spočívající v nalezení klíče nebo nějakého klíčového předmětu, ale též sympatičtější pokusy o zkoušku vašeho intelektu, obnášející nutnost něco složit dohromady. A pokud mohu na tomto místě promluvit naopak o momentu rozkládání, rozhodně stojí za to zmínit několik ultimátních oponentů, jako je neodbytný chlapík v kápi s motorovou pilou, či mnich s kosou, kteří se rádi dívají, jak pevně vám sedí hlava na krku. Tady se zase vyplatí přemýšlet s prstem na spoušti.

Dalším bonbónkem je implementace zásahových bodů na těle nepřítele – pokud se k vám tento žene s nějakou zbraní v ruce, střelba do jeho paže vede k upuštění daného nástroje a vašemu následnému zvýhodnění při střetu. I když neoddiskutovatelně nejlepší volbou jsou headshoty, při kterých zdejší kompars nezřídka ztrácí hlavu, doslova a do polygonu! S čímžto úzce souvisí skutečnost, že červená barva tady patří mezi nejoblíbenější vzory.

 

Ona proklamovaná kooperace s Ashley pak nabízí ryze akční sekvence, během nichž ji nebo vaše momentální postavení musíte tvrdě bránit a třebaže se ani v tomto bodě nenadějete vlastně ničeho nového, je to celé tak šikovně poskládané, že se rozhodně nebudete nudit. Ani při vstupu na druhý herní disk, který je možná zpočátku trochu méně zábavný (vojensko-laboratorní komplex je oproti ostatním kulisám asi nejméně zajímavé prostředí), ale posléze i tady dokáží tvůrci strhnout vaši pozornost a dlužno poznamenat, že si těch několik desítek hodin čistého herního času opravdu užijete!

• Slovo závěrem
Nyní bych chtěl vzdát hold tvůrcům a to kvůli jedné progresivní vychytávce. Tradiční schéma ukládání pozice v určitých lokacích bylo ještě dále obohaceno o časté checkpointy, takže při případném pochybení vás povětšinou čeká jen krátký úsek vedoucí k té paní, co o vás před chvílí zavadila kosou. Hra je tak nesmírně dynamická a i díky téměř nulovému procházení již prošlých lokací to velice pěkně "odsejpá"…

Co by to bylo za Residenta bez bonusů. Tady vás po dokončení čekají veskrze akční minihry, mezi nimiž nechybí mód Mercenaries, kde v časovém limitu ve vybrané lokaci musíte vystřílet co nejvíce oponentů. Zajímavější je však eventualita znovu zahájení hry s aktuálním inventářem a možností zakoupení ultimátnějších nástrojů individuálního ničení. Takže garantuji, že Resi 4 vám vystačí na hodně dlouho a co hlavně, pořád vás dokáže udržet u TV obrazovky, což je bez diskuse obdivuhodné. Capcom tady, podobně co v případě 2D arkády Viewtiful Joe, zkrátka namíchal další velice chutný koktejl, který sice má své slabší ingredience, ale v běhu téhle atmosférické akce je prostě budete stěží vnímat.